Nabízíme ošetření novým pulsním diodovým laserem Smoothbeam CANDELA – léčba akné, korekce jizev po akné, jemných linek a vrásek kolem očí, redukce nadměrné aktivity mazových žláz.
26.02.2010Nabídka dárkových poukázek na dermatologický zákrok či vyšetření v jakékoliv finanční výši. Poukázky je možné si převzít kdykoliv v ordinační době.
26.02.2010Na konzultaci a kontrolu můžete přijít bez objednání v úterý, ve středu nebo v pátek v době mezi 8:00–14:00 hodin, nebo ve čtvrtek v době mezi 11:00–17:00 hodin.
| Úvodní strana >> Naše služby >> Vyšetření mateřských znamínek počítačovým dermatoskopem | Zpět |
Mateřská znamínka jsou různorodé výrůstky na kůži, k jejichž přesné lékařské diagnostice je nutná konzultace s lékařem event. následné histologické vyšetření. V naší ambulanci jsou klienti podrobeni vyšetření přenosným počítačovým dermatoskopem DermDOC DERMA MEDICAL SYSTEMS. 
Lze jím provést vyšetření a stanovit diagnózu kdekoliv v krátkém čase. Díky videokameře, pracující se speciálním světlem, které proniká do určité hloubky pod kožní povrch, je možné vyšetřit i hlubší vrstvy podezřelých kožních útvarů než pouhým okem. Lékař jednak vidí přesnější hloubkový obraz podezřelého útvaru a počítač díky digitálnímu záznamu útvar přesně analyzuje.
V paměti počítače je uloženo asi 400 000 různých abnormálních kožních útvarů, s nimiž počítač srovná vyšetřovaný objekt a jeho digitálně zjištěné parametry. Díky tomu může lékař ihned stanovit velmi přesnou diagnózu a doporučit způsob léčby. V případě nutnosti můžeme podezřelý nebo kosmeticky vadící kožní útvar také odstranit s minimálními jizvami a to buď chirurgicky nebo vysokovýkonným laserem.
| Ukázky z programu, pomoci kterého se provádí vyšetření na počítač. dermatoskopu. |  |
 |
 |
 |
 |
Maligní melanom je nádor, který vychází z pigmentotvorných buněk. Na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Již naši rodiče rozhodují o tom, zda budeme mít větší „šanci“ nádor dostat nebo ne. Je to dáno nejen genetickou výbavou, ale i naším pobytem na sluníčku v útlém dětství. V současné době se předpokládá, že počet mateřských znamínek na naší kůži přímo úměrně souvisí s dávkou ultrafialového záření, kterou jsme dostali v prvních letech života. I když maligní melanom vzniká z mateřských znamínek jen někdy, vzrůstá při jejich vyšším počtu úměrně i riziko vzniku tohoto nádoru.
I naše chování na slunci v dospělém věku zvyšuje riziko vytvoření maligního nádoru. Stejný trend, který pozorovali dermatovenerologové v západní Evropě v 60. letech, sledujeme v 90. letech 20. století i u nás. S rozvojem cestování k jižním mořím při vylepšené ekonomické situaci souvisí i zvýšená expozice UV záření obyvatel severní a střední Evropy a tím i zvýšení počtu nových případů melanomu.
Na původně zdravé kůži se začne tvořit odlišně barevná skvrna, která se zvolna zvětšuje a postupně přibývá na tloušťce. Jindy se barevně a tvarově mění klidné mateřské znamínko. Nemusí vždy jít o maligní melanom, ale vždycky je třeba, aby projev vyšetřil kožní lékař (dermatovenerolog). Proč je to tak důležité? Jedná–li se o maligní melanom, je nezbytně nutné, aby se projev co nejdříve odstranil. Maligní melanom totiž podobně jako jiné zhoubné nádory může pacienta ohrožovat na životě vznikem vzdálených dceřiných ložisek. Čím déle je nádor umístěn v kůži, tím má více času k tomu, aby dceřiná ložiska založil. Tomu je třeba předejít jeho včasným odstraněním.
Patří k nejčastějším typům melanomu. Tvoří zhruba 65 % těchto nádorů. Roste nejprve povrchově, až v pozdější fázi začne pronikat také do hlubších vrstev kůže. Na kůži se takový růst projevuje vytvořením hrbolku na tmavě hnědé až černé plošce.
Ukázky povrchově se šířícího maligního melanomu:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Pro něj je charakteristický již od počátku patrný hrbol vyvýšený nad okolní kůži, který však ale také signalizuje, že nádor prorůstá do větší hloubky kůže. Tvoří zhruba 20 % všech melanomů.
Ukázky nodulárního melanomu:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Vzniká na kůži s patrnými známkami poškození slunečním zářením. Jedná se o plošná ložiska, na nichž se střídají světlejší a tmavší odstíny hnědé barvy. Setkáváme se s ním nejčastěji u starších osob.
Ukázky lentigo maligna melanomu:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Akrolentiginózní melanom je forma, která vzniká především na periferních partiích lidského těla, typicky na ploskách či dlaních nebo pod nehty. Je záludná v tom, že může zpočátku vypadat jako bradavice, modřina či mozol. Diagnosticky pomůže, když pigmentová změna vyrůstá z oblasti pod nehtem do okolního nehtového valu.
Ukázky akrolentiginózního melanomu:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Vrátili jste se od Vašeho lékaře, který vyslovil podezření, že pigmentový útvar, který máte na kůži by mohl být maligní melanom. Co to pro vás znamená?
Prvním krokem, který uděláte, je zachovat klid. Jedná se pouze o podezření. Z klinického vyšetření kožní lékař většinou dovede s velkou spolehlivostí diagnózu maligního melanomu určit, ale i pro velmi zkušené oko je stanovení takové diagnózy velmi obtížné a není na sto procent. I přes použití nejmodernější optické techniky (ruční a digitální dermatoskop) je přesnost klinické diagnózy před provedením histologického vyšetření úspěšná zhruba na devadesát procent. Již z tohoto vyplývá, že se pro potvrzení nebo vyloučení diagnózy se pigmentový útvar musí chirurgicky odstranit a podrobit histologickému vyšetření v mikroskopu dermatopatologa.
Mikroskopické vyšetření tkáňového vzorku, které slouží k definitivnímu stanovení diagnózy, se dá provést pouze z nepoškozeného kvalitního materiálu. Velmi tedy záleží na šetrném vyjmutí mateřského znamínka, které se nám podaří prakticky výhradně s použitím skalpelu.
Určitě není na místě si pokládat otázku: "mám si to vůbec nechat vyřezávat?" Je-li již jednou vysloveno podezření na maligní melanom, před dalšími nepříjemnostmi vás může spolehlivě ochránit pouze kvalitně provedený dermatochirurgický, tedy operační výkon. Je třeba zdůraznit, že nijak nezhorší prognózu vašeho onemocnění, ale z podstaty věci je tomu právě naopak.
"Tak je to bohužel pravda, dermatopatolog řekl, že mám maligní melanom, prostě kožní rakovinu, zhoubný nádor." Na co bychom se po sdělení takové informace měli zeptat? U maligního melanomu významně ovlivňuje jeho prognózu a další léčebný postup celková tloušťka nádoru a další údaje. Proč právě tloušťka nádoru? Čím je nádor tlustší, tím se prognóza onemocnění zhoršuje. Za takovou magickou hranici mezi příznivější a méně příznivou prognózou se považuje tloušťka 1 mm (udává se v histopatologické nomenklatuře jako Breslowův index). Ani pro pacienty s tloušťkou pod 1 mm to neznamená, že by už nemuseli na kožní pracoviště docházet. Rozdílem je to, že se ale ve většině případů vystačí s běžnou klinickou kontrolou, která se zaměřuje především na místní kožní nález a vyšetření mízních uzlin. Není nutný následný doplňující chirurgický zákrok ani podávání léků.
Tloušťka nádoru nad 1 mm ale už vyžaduje ještě různá další opatření.
V tuto chvíli již víme, jak hluboko nádor prorůstal do kůže a zda se nádorové buňky šířily mízními cestami (histologické vyšetření sentinelové uzliny). Od určité tloušťky nádoru je ještě třeba doplnit informaci o tom, zda se nádorové buňky nedostaly i do jiných vnitřních orgánů krevní cestou. K tomu nám slouží kromě základního interního a neurologického klinického vyšetření i zobrazovací metody. Mezi tyto základní vyšetřovací metody patří sonografie (ultrazvukové vyšetření) břicha, mízních uzlin, RTG plic. Individuálně se pacient vyšetří i na oddělení nukleární medicíny pomocí scintigrafie skeletu, na rentgenovém pracovišti pomocí počítačové tomografie mozku (CT mozku) a v obzvláště komplikovaných případech se přistupuje i k vyšetření PET–CT (pozitronová emisní tomografie kombinovaná s CT vyšetřením).
Pro posouzení prognózy a volbu dalšího léčebného postupu je na základě získaných údajů ze všech vyšetření třeba zařadit pacienta do příslušného stádia. Obecně řečeno platí, že pacienti s prokázaným postižením melanomem pouze kůže, se zařadí do stádia I nebo II. Ve stádiu III se nachází pacienti s primárním melanomem kůže a prokázaným průnikem melanomových buněk do spádových mízních uzlin (mikroskopické postižení zjištěné na podkladě vyšetření sentinelové uzliny nebo makroskopické postižení diagnostikované klinicky nebo pomocí sonografie). Do stádia III se dále řadí pacienti s kožními nebo podkožními metastázami melanomu, které se nacházejí buď v bezprostředním okolí nádoru nebo v prostoru mezi nádorem a spádovou mízní uzlinou. Do stádia IV se dostanou pacienti se vzdálenými metastázami na kůži, mízních uzlinách nebo vnitřních orgánech.
U nízkorizikových pacientů (stádium I a IIa) nenásleduje po chirurgickém odstranění melanomu žádná další léčba.
Rizikovější pacienti (obvykle se jedná o pacienty ve stádiu IIb a III) jsou po dobu 1–2 let léčeni následnou tzv. adjuvantní imunoterapií. Tato terapie není cytostatickou léčbou, ale jedná se o podávání interferonu alfa. Je to látka, která je tvořena v malém množství buňkami imunitního systému a jejíž účinek je závislý na druhu organismu, ve kterém se vytváří. To znamená, že interferon alfa koně, účinkuje pouze u koní, lidský interferon alfa pouze u lidí. Proto se interferon alfa nedá získávat od jiných biologických druhů než lidí, ale podobně jako insulin, se ve větším množství dá připravit biotechnologickými metodami. Takový interferon je identický s lidským a může se dávkovat ve vyšším množství, než je jeho koncentrace za normálních okolností. Vysoká hladina interferonu alfa v krvi výrazně podpoří vlastní obranyschopnost organismu a nasměruje ji proti nádorovým buňkám, které by se mohly šířit do tkání. V několika klinických studiích byl prokázán jeho tlumící vliv na růst a množení nádorových buněk, ale i jeho příznivý účinek na regresi (zmenšení) nádoru.
Podávání interferonu alfa je pro nemocného relativně jednoduché. Pacient si obvykle sám vstřikuje podkožně z předplněné injekční stříkačky nebo speciálního dávkovacího pera stanovené množství léku. Forma aplikace se dá přirovnat k podávání insulinu u pacientů s cukrovkou, i když není tak častá.
Další léčebné možnosti u pacientů s různým postižením ve III. stádiu
Pacienti ve stádiu IV jsou léčeni podle typu postiženého orgánu, stavu nemocného a dalších kritérií chirurgicky, aktinoterapií, chemoterapií cytostatiky, imunoterapií nebo chemoimunoterapií. Orgánovými metastázami jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, mozek, kosti a další orgány. Zlatým standardem cytostatické léčby u pacientů s pokročilým maligním melanomem je chemoterapeutikum dakarbazin.
Pacienti po prodělané chirurgické léčbě musí docházet na následné kontroly, říká se tomu dispenzarizace. Standardně se tyto kontroly provádí v melanomové ambulanci a je nutné dodržovat časový harmonogram návštěv, který určí ošetřující lékař v závislosti na stádiu pacienta.
Tyto pravidelné kontroly mají své opodstatnění ze dvou hlavních důvodů. 1. Se zvyšujícím se stádiem pacienta se zvyšuje i riziko vzniku dceřinných ložisek – metastáz. 2. Pacienti s jedním melanomem jsou ohroženi vznikem druhého, tzv. duplicitního, melanomu 10 x častěji než ostatní populace. A tak se při každé kontrole v rámci dispenzarizace provádí fyzikální vyšetření kůže, včetně kštice, sliznic, dlaní a plosek. Dále se důkladně vyšetří jizva po odstraněném melanomu a palpačně i spádové mízní uzliny. V pravidelných intervalech se také v závislosti na stádiu onemocnění provádí zobrazovací metody ke zjištění případných metastáz.
Vzhledem k tomu, že 50 % metastáz u maligního melanomu vzniká během 5 let od chirurgické léčby primárního tumoru, jsou v tomto období nutné intenzivní a časté kontroly. Pozdní metastázy (po 10 letech po odstranění melanomu) jsou sice vzácné, ale možné, a proto by měla být následná péče, byť v omezené míře, doživotní.
Nesmíme zapomenout, že tyto kontroly plní i důležitou psychosociální funkci. Často se u těchto pacientů vyskytují nadměrné obavy, které může lékař správným vysvětlením celé problematiky a rozhovorem rozptýlit.
Zhruba 30–50 % melanomů vznikne na podkladě pigmentového znamínka. Svou kůži známe nejlépe sami a zvláště tehdy, když si ji a především mateřská znamínka pravidelně kontrolujeme, dokážeme sami odhalit sebemenší odchylky v průběhu času. Je to velmi cenná informace, která podá dynamický údaj o případných změnách mateřských znamínek. Někteří se ještě stále domnívají, že rizikové pigmentové znamínko je až takové, které začne svědit, krvácet nebo se kolem něj utvoří zánět. Toto jsou však pozdní příznaky rozvoje většinou již maligního melanomu.
Příznaky, které signalizují počínající přeměnu klidného pigmentového znamínka, jehož včasné odstranění často předejde rozvinutí zhoubného nádoru, můžeme shrnout do tzv. ABCDE pravidel.
Pokud jsou 2 či více písmenek pozitivních, jedná se o rizikový projev a měli byste navštívit dermatologa.
| A (asymmetry): asymetrie |
|
| B (border): ohraničení |
|
| C (colour): barva |
|
| D (diameter): průměr |
|
| E (elevation): vyvýšení |
|
| Při jakýchkoliv pochybnostech navštivte raději kožního lékaře, který je dostatečně školen k tomu, aby dovedl správně stanovit diagnózu, někdy i s pomocí speciálních optických přístrojů. |
Nezapomínejte, že maligní melanom se může objevit i pod nehtem. Tato forma je velice vzácná, přesto ji nesmíme podceňovat, jelikož pacienti s podnehtovým maligním melanomem mají velice špatnou prognózu.
Pokud máte tmavou skvrnu pod nehtem ruky či nohy a vzpomínáte si, že jste se do tohoto místa udeřili, jedná se pravděpodobně o tzv. stínku neboli podnehtovou modřinu. Pokud si však na zranění nevzpomínáte, je třeba tomuto projevu věnovat zvýšenou pozornost. Je nutné především sledovat, zda tmavá skvrna odrůstá společně s nehtem či nikoliv. Jednoduše to poznáte sami, když si okraj skvrny označíte na nehtu vrypem a po měsíci si nehet znovu prohlédnete.
Nezapomínejte, že pozorování vyžaduje alespoň měsíce, jelikož nehty rostou pomalu. Např. nehet palce na dolní končetině odrůstá 6 měsíců i déle. Pokud však máte jakékoliv pochybnosti, navštivte dermatologa ihned a neztrácejte čas.
Maligní melanom je závažné a záludné onemocnění, a proto je zde tzv. primární prevence jednou z nejúčinnějších zbraní proti této chorobě.
Již ze všech možných údajů prakticky s jistotou víme, že sluneční záření a citlivá kůže kožního typu I, II jsou faktory, které výrazně zvyšují riziko vzniku maligního melanomu. Dalším faktorem je tzv. pozitivní rodinná anamnéza, což jinými slovy znamená, že ohroženou skupinou jsou ti jedinci, jejichž přímí pokrevní příbuzní již měli maligní melanom. Stejně tak to platí i pro jedince, kteří již onemocněli melanomem v minulosti. Tyto osoby mají 10x větší pravděpodobnost opětného vzniku melanomu než ti, kteří ještě melanomem neonemocněli. Osoby, jež mají na kůži větší počet pigmentových znamínek, mají také zvýšené riziko vzniku melanomu. Protože se předpokládá, že tato znamínka se vytvářejí v útlém dětství působením ultrafialového záření, je jedním z preventivních mechanismů účinná ochrana dětí před sluncem. Někdy se na vzniku melanomu spolupodílí i oslabený imunitní systém organismu.
Protože si předky ani vzhled své kůže nemůžeme vybrat, zbývá nám pro účinnou prevenci prakticky výlučně ochrana proti slunečnímu záření. Která ze složek slunečního světla je vlastně pro vznik melanomu ta nejnebezpečnější?
Sluneční záření se skládá kromě viditelného světla z infračervených paprsků, které zodpovídají za tepelné vlastnosti slunce, a ultrafialového záření, které má významné biologické účinky. Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především záření v ultrafialové oblasti. Ultrafialové spektrum dělíme na 3 části: UVA, UVB a UVC.
Nejkratší vlnovou délku a tím i největší riziko pro vznik nádorů má UVC záření. Jeho vlnová délka se pohybuje mezi 200–290 nm. Obrovskou výhodu této vlnové délky z hlediska zdravotního rizika představuje to, že je díky své malé energii fotonů kompletně pohlcováno v atmosféře, takže se s ním ve slunečním záření kromě kosmických výletů nesetkáme. Proč se o něm zmiňujeme? Je to proto, že člověk ve své vynalézavosti objevil rtuťovou tlakovou výbojku, která byla jedním z nejstarších zdrojů ultrafialového záření, používaných k léčebnému a kosmetickému ozařování. Tato výbojka však měla obrovskou nevýhodu v tom, že emitovala 65 % záření v UVC části ultrafialového spektra. Proto dnes používáme tzv. horské slunce, jehož zdroj je na bázi právě rtuťové tlakové výbojky, pouze jako germicidní lampu, k dezinfekci laboratoří nebo operačních sálů v době, kdy v místnostech není přítomen personál.
Sluneční světlo tedy dopraví na zemský povrch převážně UVB a UVA záření. Pro informaci má UVB záření kratší vlnovou délku (290–320 nm), tedy nižší energii, nižší průnik do kůže i atmosférou, ale závažnější biologické účinky než UVA (320–400 nm).
Opalující se ženy by možná mohlo spíše než strašení rizikem vzniku melanomu vyvolaným UVB zářením odradit od chytání bronzu to, že UVA záření (mimochodem hlavní vlnová délka v lampách v soláriích) vyvolává urychlení stárnutí kůže. Čím je to způsobeno? Jeho delší vlnová délka dodává záření větší energii a tím i usnadňuje jeho průnik do hlubších partií kůže, konkrétně do její střední vrstvy (škáry), která obsahuje různé druhy vláken, zodpovídajících za kožní pružnost. UVA záření vyvolává v těchto vláknech chemickou a strukturální přestavbu, jež zhorší jejich funkční vlastnosti, a tato učeně znějící informace vede stručně řečeno k vytvoření kožních vrásek.
Vraťme se však k UVB záření, které je pro vznik maligního melanomu pravděpodobně nejvýznamnější. Souvisí to i s empirickou zkušeností, že maligní melanom vzniká spíše u osob, jež se v minulosti často na sluníčku spálily, třeba až do vzniku puchýřů. Jiné kožní nádory se tvoří v souvislosti s chronickou expozicí UV záření. Po přečtení předchozích řádků již víme, že bychom měli společně s UVA zářením za každou cenu zabránit i jemu v průniku do kůže. Určitě se mnohá z žen teď v duchu ptá: „Jak to udělat? Kožní pigmentace mě činí atraktivní vůči okolí, a proto se slunci prostě musím vystavovat.“ Navíc některá povolání nebo sportovní aktivity probíhají ve volném prostoru nebo v přírodě, a tak se při hezkých slunečních dnech pobytu na přímém slunci ani vyvarovat nemůžeme. Jak se tedy máme chovat, abychom škodlivé účinky ultrafialového záření na kůži omezili na co nejmenší míru?
Ideální samozřejmě je omezit pohyb na přímém slunci co nejvíce. Pokud to nelze, snažíme se vyvarovat pobytu na slunci v době mezi 11.–15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno, protože dopadá ze slunce na zemský povrch skrze atmosféru její nejmenší tloušťkou. V té době nebo nejlépe po celý slunný den se snažíme pohybovat se ve stínu budov, pod stromy, pod slunečníkem a podobně a zároveň kryjeme kůži co nejvíce oděvem. Ne každé oblečení chrání proti ultrafialovému záření stejně kvalitně. Záleží na druhu použitého materiálu k výrobě oblečení, barvě vláken, struktuře tkaní, stáří látky, sepranosti, suchosti nebo vlhkosti apod. Proto je nejlepší, když pro plánovaný pobyt na slunci, ať již při práci nebo při rekreačních aktivitách, zvolíme oblečení z certifikovaných tkanin, které mají přímo deklarován stupeň ochranného faktoru (UPF) proti UV záření.
Co tedy máme dělat s nezakrytou kůží? Naše babičky nás vedly k tomu, že kvalitní vepřové sádlo funguje stejně dobře na kůži jako na pánvičce, takže se ani pokrm ani kůže nespálí. Platí to opravdu? U pokrmů možná ano, ale u kůže určitě ne. Při ochraně proti ultrafialovému záření nejde o to, jak kvalitní masťový základ použijeme, ale jak silný ochranný faktor proti ultrafialovému záření obsahuje. Před 30 lety se za vrchol tzv. fotoprotekce považovaly prostředky Contraviol, Sahara nebo Nubian, jejichž ochranné faktory ani zdaleka nedosahovaly čísla 10 a doporučovaly se k použití při dovolené u vody. Naproti tomu se dnes odborníci shodují na tom, že i pro každodenní přecházení po městských ulicích by měl mít člověk ošetřenu kůži faktorem min. 15. Co to ale vlastně ten faktor je? SPF, jak se odborně ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže. Tak např. faktor 10 propustí do kůže 1/10 ultrafialového záření a zjednodušeně řečeno prodlouží náš pobyt na slunci 10krát při vzniku stejných škod (např. zčervenání) jako bez použití tohoto faktoru. Analogicky faktor 20 propustí do kůže 1/20 ultrafialového záření, ochrání nás tedy před 95 % dopadajícího záření, faktor 50 nás ochrání před 98 % záření, faktor 100 před 99 % atd.
Ochranné faktory jsou buď na chemické, nebo fyzikální bázi. Z fyzikálních prostředků je typickým příkladem oxid zinku nebo titanu. Jedná se o rozemletý prášek, který je přimíchán do krémové nebo jiné báze a vytváří na kůži jemný ochranný film, jenž ultrafialové záření odráží. Tento ochranný film nám díky své viditelnosti signalizuje, zda je naše kůže stále ještě účinně ošetřena. Známe to např. z různých tyčinek na rty, které používáme při alpském lyžování. Nutno podotknout, že v dnešní době jsou moderní fyzikální faktory tak jemně dispergovány v základu, že nemusí být vždy viditelné, což je z hlediska detekce účinku nevýhoda, ale z hlediska kosmetického je to komfortní.
Chemické faktory proti UV záření fungují mechanismem pohlcování fotonů ultrafialového záření, jejichž energie se díky chemické reakci přeměňuje na neškodné teplo. Moderní fotoprotektivní prostředky s vysokým ochranným faktorem používají obvykle kombinaci obou typů výše uvedených látek.
Používání prostředků s ochrannými faktory proti UV záření vyžaduje dodržování určité strategie, která zajistí dostatečnou ochranu, jež je deklarována na příslušném balení. V zásadě platí, že prostředek nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 min. před pobytem na slunci a tuto aplikaci podle druhu prostředku a chování na slunci pravidelně během dne opakujeme. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water–resistant každých 40 min. a water–proof každých 80 min. Možná se ptáte, proč by se měl člověk chránit před UV zářením pod vodou. To je ale školácká chyba, voda proti ultrafialovému záření dostatečně nechrání. I bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé 2 hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti.
Stoupáme–li do hor, s každými 300 metry se zvýší intenzita ultrafialového záření o 4 %, se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. S přibližujícím se rovníkem stoupá dávka UV záření – např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období 5krát nižší než v tropické oblasti.
Všechny tyto výše uvedené parametry spolurozhodují o volbě intenzity ochranného faktoru, dále přihlížíme i k tomu, jaký fototyp daný jedinec má. Je třeba upozornit, že děti do 1 roku nevystavujeme ultrafialovému záření vůbec. Vyplývá to ze zkušenosti s dětskou kůží, která je citlivější a snadno se spálí. Navíc v poslední době bylo vědecky prokázáno, že mateřská znamínka přibývají po vystavení se ultrafialovému záření v útlém dětství. Jak jsme si již uvedli, zvýšený počet mateřských znamínek zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, a proto je bezpodmínečně nutné děti před UV zářením ochránit.
Občas se setkáváme s námitkami, že ultrafialové záření má i příznivé efekty na organismus, jako je přeměna vitamínu D na jeho účinnou formu, pozitivní vliv na psychiku nebo léčebné účinky v rámci fototerapie některých kožních chorob. Všechno to je naprostá pravda, avšak např. ultrafialového záření pro přeměnu dostatečného množství účinného vitamínu D stačí ta malá část, která se do kůže i přes všechny ochranné postupy přesto dostane. Léčebné použití ultrafialového záření probíhá za přísně definovaných podmínek a lékař při volbě tohoto terapeutického postupu vždy zvažuje, zda bude pacienta léčit prostředky, které poškozují svými nežádoucími účinky jiné části organismu anebo přímo kůži. Při chronických kožních chorobách se většinou tyto postupy střídají, aby organismus nebyl zatěžován stále stejnou škodlivinou.
Sečteno a podtrženo – jedinou účinnou prevencí proti vzniku maligního melanomu je promyšlená ochrana před ultrafialovým zářením ze slunce i z umělých zdrojů.
| vyšetření počítačovým dermatoskopem (do 10 útvarů, celý člověk) | 500 Kč |
